Průhonická politika

V předvečer 17. listopadu bych se chtěl vyjádřit k politice Andreje Babiše, kauze Čapí hnízdo, dopadu na náš politický systém a v poslední řadě také osvětlit některá fakta a vyvrátit lži předsedy vlády.

Ponechám nyní současnou situaci a reportáž Seznam zpráv, která posloužila jako určitý katalyzátor pro opoziční politické strany pro nějakou formu akce. Chtěl bych zde ale upozornit na fakt odstoupení bývalých předsedů vlády. V minulosti bylo zásadou, že politik, podotýkám jakýkoliv, který byl seriózně obviněn (vylučuji vykonstruovaná obvinění jako toskánskou aféru) odstoupit z funkce do které byl zvolen a další volební období již nebyl stranou navrhnut na kandidátní listinu. Můžeme si v této souvislosti například připomenout například Stanislava Grosse nebo Petra Nečase a list je mnohem delší. 

Čapí hnízdo

Předseda vlády byl nejen obviněn a je vyšetřován, ale zároveň Evropský úřad pro boj proti podvodům - OLAF konstatoval ve svém závěru vyšetřovací zprávy, že se jedná o podvod. Pan Babiš se sice může bránit, že to reálný dopad nemá, ovšem po zveřejnění zprávy byl projekt vyjmut z evropských dotací a dotace musela být Evropské unii uhrazena z peněz daňových poplatníků České republiky. Na úřadech je dále povinnost vymoci prostředky uhrazené Evropské unii zpět od příjemce dotace.

Morálka

V souvislosti s Čapím hnízdem předseda vlády reaguje na práci novinářů jako na provokaci, šílenou štvanici, kampaň atd. (necituji přesně) Všichni zmínění novináři jsou žumpa společnosti, nemorální lidé, kterým lidská důstojnost nic neříká. Zde bych uvedl přísloví 'Nedělej to co nechceš, aby jiní dělali tobě'. Existuje několik případů, kde se on sám choval jak on popisuje novináře. Pro příklad nemusíme jít daleko. Stačí si vzpomenou na obrovský tlak na plukovníka Murína, ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. Pan plukovník nakonec skončil hospitalizován v nemocnici a po tlaku také nakonec odstoupil. Morální chování to ve mě moc neevokuje. 

Pohrdání institucemi

Ve světle reportáže o které se nechci vyjadřovat, vyzval senát svým usnesením předsedu vlády k rezignaci. Opozice zase svolala mimořádnou schůzi s bodem vyslovení nedůvěry vládě. Na to reagoval předseda vlády vyjádřením že nikdy nebude rezignovat a prezident tím, že po vyslovení nedůvěry pana Babiše opět pověří sestavením vlády. Pokud poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru vládě a věci se odehrají jak pánové avizovali, jednalo by se o velké pohrdání parlamentem a vlastně i politickým systémem jako takovým a to dvěma nejvyššími ústavními činiteli. 

Nevalné úspěchy

V neposlední řadě jsou zde nevalné úspěchy vlád, ve kterých figurovalo hnutí ANO. Není to sice důvod pro rezignaci, ale rád bych zde vyvrátil kult úspěšné vlády. Vezměme si vládu Bohuslava Sobotky. Jediné větší reformy byly z pera ministra financí Andreje Babiše. A tento trend pokračuje i v současné vládě. Slovo reformy zde používám velice opatrně, protože mi není zcela jasné, zda se opravdu jedná o reformy. Díky intervencím České národní banky se ekonomika dostala z recese na zažili jsme ekonomický růst. Zaměstnavatelé měli díky výhodnému kurzu více peněz nejen na investice ale i na zvyšování platů a v tomto ohledu hrála roli i situace na trhu práce. S tím se zvýšila kupní síla a v návaznosti na to stoupala částka odvodů z daně z přidané hodnoty. Do dnešního dne jsem neviděl odbornou analýzu, která by byla schopna reflektovat toto zvýšení kupní síly a objasnit o kolik více se vybralo díky elektronické evidenci tržeb, jestli se díky tomu vůbec více vybralo. Totéž platí pro kontrolní hlášení. 

To jsou mé důvody, proč by měl Andrej Babiš odstoupit z funkce předsedy vlády a důvody proč si myslím, že resorty, které reprezentovalo hnutí ANO, prezentovaly nevalné výsledky své práce, i když se občas v médiích uvádí opak. Věřím také, že opozice využije všech svých prostředků nejen v poslanecké sněmovně, ale i v senátu, a vytvoří tlak na předsedu vlády, aby se za své činy zodpovídal. Přijde mi to o vážnější s blížícím se 17. listopadem, dnem, kdy jsme se rozhodli obnovit demokratický a svobodný stát a začít znovu budovat demokratickou společnost.